Na Eurobasketu 2025 jsem nemohl chybět. Reprezentační výběr hrál ve skupině v lotyšské Rize společně s týmy Portugalska, Lotyšska, Estonska, Turecka a Srbska. Bohužel náš tým prochází generační obměnou, což společně s absencí klíčových opor přispělo k tomu, že jsme ani jeden zápas nevyhráli.  Přesto jsme si lotyšskou skupinu užili, když jsme na vlastní oči i na televizní obrazovce sledovali řadu velice zajímavých zápasů

Po zkušenostech z května 2023 jsme si pro ubytovaní vybrali přímořské letovisko Jurmala, které si pro svou rekreaci vybírali i ruští carové, sovětští politici i další významné osobnosti Ruska, SSSR i Pobaltí. Traduje se, že manželka Vladimíra Iljiče Lenina tu měla milence a nechybělo mnoho, aby strůjce socialistické revoluce opustila. 

Kvůli tomu abychom pátrali po milenci Leninovy manželky jsme však k pobřeží baltského moře nejeli. Našim hlavním zájmem byl basketbal a všechno kolem něj v zemi, kde je basketbal nejpopulárnějším sportem a Kristaps Porzingis jednou z největších sportovních ikon státu, majícího jen necelé 2 miliony obyvatel. 

Poslední prázdninová neděle /31.8./ byla na kontinentálním šampionátu v Rize volným dnem. Ráno sice pršelo, ale odpoledne se vyčasilo a bylo krásně. Jakoby, se prázdniny chtěly důstojně rozloučit s létem. Využili jsme tedy letních paprsků a procházkou jsme došli až do centra Jurmaly, kde se na pobřeží loučila s dvouměsíčním volnem spousta lidí. Pohled na Baltské moře jsme si chtěli užít, a tak jsme zavítali do venkovní mořské restaurace, kde promítali zápas katowické skupiny Izrael-Francie. 

Poměrně zajímavé utkání najednou přehlušilo hrobové ticho. Za svými čtyřmi srbskými kamarády dorazil Nikola Jokič, MVP NBA a jeden z nejlepších hráčů světa drtící své soupeře neuvěřitelnými kousky i statistikami. Přišel společně se svou rodinou, manželkou a dvěma dcerami. V ruce měl kočárek s malou dcerou, v bílém srbském tričku, modrých trenýrkách a sportovní obuvi. Na zádech měl batoh a okolo pasu omotanou mikinu. Nemohli jsme uvěřit, že to je on. Stál od nás vzdálen deset metrů a my nevěřili vlastním očím, že máme takové štěstí a vidíme srbského pivota v reálu. Nestačili jsme   fotit. Nikola se věnoval své rodině, zejména pak mladší dceři, přesto občas mrknul na basket a společně s námi byl překvapen, že Francie prohrála. 

Přestože, že se nám výsledkově moc nedařilo, osobní setkání s Jokičem bylo jedním z nejsilnějších basketbalových zážitků v životě. Lidí s ročním platem přes 55 mil. dolarů člověk v životě moc nepotká.   

Autor: Petr Čeněk