Menu
pondělí, 26 září 2022 12:38

No pain, no gain

Napsal(a)

Kluci o víkendu zavítali na palubovky dvou favoritů na postup z naší skupiny D a i když jsme utržili dvě vysoké prohry, tak jsem paradoxně více spokojen s výkonem kluků v U14, než po dvou výhrách hráčů stejné tréninkové skupiny proti Nymburku v kategorii U12 v sobotu ráno.

Zase a znovu především vidím, co je cílem naší letošní účasti v soutěži U14 - adaptace na agresivitu a rychlost vyspělejších soupeřů, a jsem s průběhem sezóny velice spokojen. Vloni touto dobou jsme bez jakékoliv námahy vyhráli v Benešově 144 : 0 a následně kluci neustáli tlak hráčů Sokola Písek ve čtvrtfinále M ČR U12. Oba žákovské víkendové zápasy byly z tohoto pohledu skvělá příprava, protože takhle provedený tlak na kluky nejsem schopen nijak nachystat ani v tréninku a  ani při hře v jejich věkové kategorii.

Tím spíše, že Nymburk praktikoval zdvojení jaké jsem v životě viděl snad jenom v NBA proti Hardenovi. Proti mladším hráčům jsem trochu podobnou obranu zažil snad jenom před dvěma lety v Děčíně a i v tomto ohledu mi přinesl víkend zajímavé srovnání. Přestože kluci U14 hrají s pro ně těžkým míčem velikosti 7 (prostě nedokážeme zatím hodit dlouhý pas a nedostřelíme z více než 4 kroků), tak ale proti dvěma účastníkům loňského M ČR U 13 (a Nymburk je navíc nyní jakýsi neformální výběr Nymburka, Milovic a Kolína) dokázali uhrát daleko lepší výsledek než když jsme proti ročníku 2009 nastoupili dva roky zpět. Proto vždy říkám, že koukám na náš vývoj v čase a nikoliv na naše aktuální soupeře. Neměl jsem žádnou ambici porazit Pardubice, které mají několik hráčů, které očekávám na konci roku ve výběru ČR U15, ale měl jsem ambici uhrát s nimi solidní pasáže v situaci, kdy oba týmy hrají 5 na 5, a to se podařilo. Že jim nedokážeme konkurovat na doskoku a tudíž nezastavíme rychlý protiútok bylo jasné již předem.

Moji kluci, kteří ve své hlavní věkové soutěži zdvojení hrát nesmí, tak ho ani logicky neznají a neumí zatím technicky správně reagovat. Samozřejmě jsme v neděli vyprodukovali mraky ztrát, ale také na nás bylo v Nymburce odpískáno 34 faulů!!! Pro srovnání, my za celý zápas měli 9 faulů ... To je skutečně rozdíl, nad kterým zůstává rozum stát a to tím spíše, že oba velice dobří rozhodčí pískali spíše méně než více. Už jsem zde několikrát psal, že my tento typ obrany určitě nikdy hrát nebude. Mám totiž zkušenost s tím, že ve chvíli, kdy kluci dorovnají fyzický deficit zapříčiněný jen a pouze věkem, tak starší tým následně už má problém adekvátně na nově vzniklou situaci reagovat. Ale samozřejmě, to se bavíme o dalších dvou až třech letech, než se výšky a váhy kluků vyrovnají.  Z tohoto pohledu mě osobně přišel bližší přístup týmu z Pardubic, který sází na velice kvalitní osobní obranu, ale je každého věc, jak kluky bude basket učit. K cíli vede mnoho cest ...

A ještě na závěr - trénink dělá mistra vždy a nejenom v basketu. Před zápasem v Nymburce jsem využil chvíli čas a k pobavení přítomných rodičů jsem na parkovišti naladil řevnici. No a dneska zhruba v 7 ráno jsem ulovil nerovného jednostranně korunového čtrnácteráka.

Basketu a Lovu Zdar!

 

 

pondělí, 12 září 2022 08:42

Torzo týmu zahájilo žákovskou ligu

Napsal(a)

Na letošní sezónu jsem hned z několika důvodů trochu překopal soutěže, které kluci budou hrát a také jsem změnil cíle, se kterými budou kluci k zápasům v různých soutěžích nastupovat. Léto strávené s reprezentací 3X3, ale také katastrofální výkony pětkových kluků U16 až 20 na všech ME mě donutily znovu překontrolovat naše směřování, protože zajeté pořádky evidentně vedou na 32 místo v Evropě v kategorii U16. A to je skutečná sportovní nicota ....Ta basketbalově aktuálně nejsilnější skupina mých kluků bude hrát žákovskou ligu U14 a CEYBL U13, pouze na kvalifikace "sjede" tahle parta do svých věkově odpovídajících soutěží. Vzhledem ke změně velikosti míče mezi U13 a 14 má tento plán několik úskalí, ale naštěstí nám vyšel los, protože jsme se ocitli v objektivně nejslabší skupině žákovské ligy, kde pouze Pardubice představují skutečnou špičku své kategorie. Zbylé týmy ve skupině představují v rámci přípravy kluků na roky budoucí vlastně ideální soupeře, a to bez ohledu na výsledky, které s nimi uhrajeme.

Úvodní 4 zápasy hrajeme venku a daleko spíše než soupeři mě aktuálně trápí marodka v týmu, protože návrat do školních lavic kluci beze zbytku využili k lovu bacilů všech typů a druhů :-(. Takže jakkoliv příprava na sezónu vypadala solidně, tak na první víkend žákovské ligy nakonec odjížděla sestava ve které hned třetina kluků nikdy v životě netrénovala s míčem velikosti 7, protože jsem jim letos naplánoval pouze soutěže U11 až 13. Nicméně, aby nás bylo alespoň osm, tak to prostě dopadlo touto čirou improvizací. 

Vzhledem k začátkům zápasů, ve Svitavách v sobotu a v Litomyšli v neděli ráno, jsme zvolili variantu spát v místě zápasů (obě haly jsou od sebe cca 20 minut autem) už od pátku, protože vstávat kolem šesté ráno a cestovat následně dvě hodiny v autě považuji za nesmysl.

Sobotní zápas kluci ve Svitavách kupodivu zvládli, byť to efektivně byla hra různě střídaného kvarteta, v neděli pak už stejná sestava fyzicky logicky další zápas nevydržela a bylo to tak spíše o získávání zkušeností kluků U11 a Matese (U12). Byť nerad, tak jsem se v neděli hodně vztekal na rozhodčí a po zápase jsem jim oběma do hodnocení udělil potupnou trojku. Tohle je totiž přesně důvod, proč je náš basket konkurence neschopný. Na každém turnaji FIBA je "technical meeting", kde se řekne, jak se bude pískat. V ČR máme schůze trenérů a rozhodčích, kde se říká, jak se bude pískat. Ta úplně první věta všude v Evropě letos vždy byla "dvě ruce na hráči bez ohledu na intenzitu kontaktu jsou faul". Pa přijedete do Litomyšle, kde kluci po přechodu z pravidel minibasketbalu samozřejmě plavou proti trappu, protože to do teď nesměli hrát a rozhodčí (kteří jinak evidentně pískat umí) pustí věci, které na druhé straně správně pískají. A vysvětlení o tom, že by zápas trval dlouho, tak to ať jdou fakt do háje. Já jsem proto, aby takoví rozhodčí nepískali, sice jich je málo, ale fakt ať skončí. Protože potom jste v situaci, že jdete hrát proti Holandsku a tým má deset faulů po pěti minutách (a proti Francii po třech) a všichni se hrozně diví, abych použil dva týdny starou osobní zkušenost.

Vedu děti k čisté obranné hře na nohách a potěšila mě domácí divačka v Litomyšli - přišla za mnou po zápase a říkala: Vztekal jste se, chvílemi dost, ale nikdy ne za fauly, které pískali vám. Jenom jste chtěl, aby se to pískalo i na vaše kluky. Normálně tady trenéři rozporují vlastní fauly. To jsem fakt ocenil. Jestli máme kvalitu hry posunout, tak se prostě nesmí rezignovat na dodržování pravidel od U11 do U15, jinak totiž netrénujeme basket, ale nějaký tahací paskvil ... Ach jo. Ale abych byl správně pochopen, my jsme v neděli na domácí neměli, ti kluci nás porazili zaslouženě, o tom žádná. Právě proto jsem vůbec nechápal způsob rozhodování. Ono by to totiž nebyla další půlhodina navíc, prostě by nejlepší hráč soupeře buď začal bránit čistě a nebo měl povinně střídat tak asi v půlce první čtvrtiny. Tohle totiž ve finále škodí především tomu klukovi.

Basketu a Lovu Zdar!

PARTNEŘI

         
 
 
       
       Explast  


 

 

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.

Ok