Historie basketbalu IV.

V dnešním putování po stopách historie brandýského basketbalu se dostáváme od počátku osmdesátých let až do roku 1995. Tato éra by se dala charakterizovat jako zlomová, přišla sametová revoluce, demokratické změny a než si všechno sedlo, tak to basketbalu přineslo mnoho problémů. Výrazným milníkem doby pak bylo otevření 5. ZŠ, kde jsme našli ideální podmínky pro trénování i hraní zápasů.

Osmdesátkové sestupy

V sezóně 1980/81 obsadilo družstvo mužů v krajském přeboru až 10. místo, což byl proti letům minulým ústupek z dobrých umístění.      Ženy vyhrály suverénně krajský přebor bez jediné porážky a v kvalifikaci o postup do NL v Ústí nad Labem si druhým místem postup pro sezónu 81/82 zajistily. Z B družstva byla do A družstva přeřazena Hana Švaňková. Štěpánkovy žákyně skončily v kraji na desátém místě.

Dobrou formu však měla mladší družstva. Žáci skončili v KP na druhém místě a jen kousek jim chyběl k postupu na MČR. O postupu se rozhodovalo mezi Brandýsem a velmi silnou Kutnou Horou, kde v té době hrál Josef Jelínek a Karel Forejt. Přesto se kluci favorita nezalekli a v domácím prostředí malé tělocvičny gymnázia vyhráli rozdílem osmi bodů. O týden později v kutnohorské sokolovně svěřenci kouče Ebergenyiho vedli na počátku druhé půle o šest bodů, ale závěr patřil domácím a sudím, a tak se z postupu radovali domácí. Na výkonnostním růstu se odrazila dobrá práce nového trenéra Františka Ebergenyiho, který přišel do Brandýsa jako finanční náčelník kosteleckého vojenského útvaru. Také žákyně skončily druhé a jejich výkony šly také razantně nahoru.

Pokles formy družstva mužů pokračoval i v sezóně 1981/82. Jedním z důvodu byl i odchod klíčového hráče K. Bartáka do Mladé Boleslavi. Muži skončili poslední v krajském přeboru, a sestoupili do okresního sdruženého přeboru. Ani ženy v národní lize neobstály a sestoupily opět do krajského přeboru. Pro brandýskou košíkovou to byla opravdu „černá“ sezóna, když obě její družstva dospělých vyklidila mnohaleté pozice a sestoupila do nejnižších krajských tříd.

Mladší dorostenci skončili v kraji šestí, žákyně se musely spokojit s pátým místem.

Rychle zpět

Muži v sezóně 1982/83 jasně vyhráli svoji skupinu sdruženého okresního přeboru a v kvalifikaci si vybojovali zpět své místo v krajském přeboru. Z Mladé Boleslavi se vrátil K.Barták a z dorostu byl přeřazen Jirka Šíp. Ženy rovněž vyhrály (suverénně-bez jediné porážky) krajský přebor a v kvalifikaci v Praze získaly první místo a tím i postup do NL. Do družstva přišla jediná nová hráčka J. Marešová, která přestoupila do Brandýsa ze SPARTY Praha. Mladší dorostenci skončili v kraji třetí, dorostenky byly ještě lepší a skončily druhé.

Do své první mistrovské sezóny vstoupily pod vedením Jirky Blažka i žákyně, které skončily na pátém místě v kraji. Oporami týmů byly především Petra Blažková, R. Fišerová, J. Hošková, L. Karbulková, M. Kolářová, Š. Lukešová, P. Zverková. L. Hanáková a další.

Muži dokázali, že do KP patří, a v celkové bilanci sezóny 1983/84 obsadili 5. místo. V utkáních nastupovali i Petr Čeněk a Michal Ornst jako pendlující dorostenci a nutno dodat, že se uvedli velmi dobře.  Základní sestava s pivoty Karlem Bartákem, Jardou Kolářem a rozehrávači Roudnickým, Sváškem a Součkem doplněná mladými z lavičky byla opravdu silná. Po sezóně činnost ukončili Šť. Ryšavý, Boh. Svášek jn. a Mirek Souček.

Ženám se v NL opět nedařilo a sestoupily zpět do krajského přeboru. Ukázalo se, že NL se zkvalitnila a bez lepších finančních podmínek a eventuálních posil v podobě starších, zkušených hráček z vyšších soutěží, naše ženy na udržení v NL nemohou ani pomýšlet. Starší dorostenci skončili v kraji třetí, dorostenky dokonce kraj vyhrály a postoupily do dorostenecké ligy. Blažkovy žákyně skončily v kraji na třetí pozici a o slovo se začaly hlásit také žákyně, které vedl Ruda Sedlmaier ml. a Bouša, napoprvé skončily v kraji šestnácté.

Družstvo mužů obsadilo v sezóně 1984/85 v KP 6. místo, když jedinou posilou jejich kádru byl M. Urban z Čelákovic. Ženy již potřetí vyhrály krajský přebor bez porážky. Na kvalifikaci o postup do NL v Plzni skončily na druhém místě a postoupily tak pro příští sezónu opět do NL. Dorostenci skončili v KP třetí, dorostenky také. Jirka Blažek dovedl dorostenky ke třetímu místu v kraji. Žákyně skončily také třetí a jejich body obstarávaly hlavně Antošová E., Boušová L., Havelková, Hrbolková, Malečková, Nyklíčková Mar. a Mich., Peřinová, Sedlmaierová, Šafránková a Kolářová M.

Polovina let osmdesátých

V sezóně 1985/86 muži skončili na 5. místě v krajském přeboru. Novými tvářemi v družstvu byli jednak vlastní odchovanci z dorostu J. Stuchlík a Standa Studecký z TESLY Pardubice, Jan Burkert a z pražského oddílu SLOVAN ČS. FILM přestoupivší Standa Bouda. Ženy i přes určité zlepšení se opět v NL neudržely a sestoupily do krajského přeboru. Družstvo silně omladilo příchodem pendlujících dorostenek S. Uhlířové, L. Peterové, Niny Kolářové, K. Čeňkové a J. Jedličkové.

Dorostenci se rozloučili se svou mládežnickou kariérou na třetí pozici v KP. Starší dorostenky dokonce vyhrály kraj a klíčové hráčky posílily ženské áčko. Mladší dorostenky odehrály sezónu v dorostenecké lize, kterou přenechaly mladším, postup do DL starších dorostenek se nepodařil a v kraji se jim podařilo zvítězit. Sedlemaierovy žákyně vyhrály KP a další sezónu na ně čekala účast v DL.

Muži obsadili v ročníku 1986/87 v konečné bilanci krajského přeboru 8. místo. Do družstva jako noví přišli z Mladé Boleslavi vojáci z povolání František Schwan a Jano Jackuliak. Ženy již zase v krajském přeboru I. třídy vybojovaly 2. místo. Jako nové přišly do družstva Sylva Zverková a jako pendlující dorostenka Lenka Karbulková. Blažkovy dorostenky zvítězily v kraji a mladší dorostenky udržely dorosteneckou ligu.

Zájezd do Paříže

V sezóně 1987/88 muži jen s velkou námahou zachránili příslušnost v krajském přeboru. Kádr družstva tentokrát nedoznal žádných změn.          Ženy, ačkoliv už po několikáté vyhrály krajský přebor, se tentokrát vzdaly účasti v kvalifikaci o postup do NL, i když do družstva přišly další dorostenky Radka Fišerová, Šárka Lukešová, Jana Hošková a Milica Kolářová. Na počátku září 1987 náhle zemřel Vratislav Čeněk. O měsíc později se uskutečnil legendární zájezd družstva žen do Paříže, kterého se zúčastnilo i několik funkcionářů.

Blažkovy dorostenky neměly v kraji konkurenci, a dokonce obsadily v KP žen druhé místo. Mladší dorostenky opět udržely dorosteneckou ligu.

Trénování a hraní na 5. ZŠ

Muži v ročníku 1987/88 obsadili v krajském přeboru 7. místo. Do družstva se z vojenské základní služby vrátil Tomáš Glaser, na hřišti se též objevili pendlové ze staršího dorostu P. Vaverka, Tomáš Svášek, Miloš Vrba jn. a Michal Marec. Ženy skončily v krajském přeboru I. třídy na 3. místě. Z dorostu přišly do družstva dorostenky Martina Hrbolková a Iva Dočková. Starší dorostenky Rudy Sedlmaiera a J. Bouši se rozloučili s mládežnickými kategoriemi tím, že udržely dorosteneckou ligu.

Pro velký počet hráčů došlo před sezónou 1988/89 k rozdělení družstva mužů na A a B. Muži A v krajském přeboru si „zachránili kůži“ až v samém závěru, když rozdíl mezi družstvem na 8. a 12. místě byl pouhý jeden bod. Družstvo posílili (i když jen na jednu sezónu) vojáci základní vojenské služby z boleslavské posádky Janyška a Kubacký. V družstvu B vedle zkušených hráčů (převážně trenérů mládežnických družstev) byla dána příležitost mladším hráčům a dorostencům M. Horníkovi, Jendovi Ornstovi, M. Schreiberovi, M. Caltovi, Kvapilovi a Macháčkovi. Ženy skončily v krajském přeboru I. třídy na 4. místě. Do družstva přišly ze starších dorostenek Lenka Peřinová a Eva Antošová jn.

Podstatnou a vítanou změnou bylo otevření dvou krásných velkých tělocvičen v nově otevřené 5. ZŠ na Kostelecké ulici. Dá se říci, že tím byly položeny základy pro další úspěchy brandýského basketbalu.

Muži kousek od postupu

V sezóně 1990/91 nás v soutěžích oblastního přeboru reprezentovala družstva mužů „A“, mužů „B“, žen, mladších dorostenců, mladších dorostenek, starších žáků, starších žákyň, mladších žáků a mladších žákyň. Do sezóny jsme vstupovali pod hlavičkou TJ BSS Brandýs n.L. TJ nám také profinancovala podstatnou část nákladů. Tréninky a mistrovská utkání se hrála v tělocvičnách 5. ZŠ. Předsedou basketbalového klubu byl pan Jiří Zeman, sekretářem pan J. Blažek.

Tato sezóna byla pro muže Brandýsa n.L. jednou z nejúspěšnějších a nutno říci, že tak blízko k postupu naši muži již dlouho neměli. Díky vynikajícímu jarnímu finiši se o postupu rozhodovalo mezi trojící družstev Sadská, Mělník a Brandýsem. Ve fantastickém zápase se mužům podařilo suverénně zvítězit v Sadské 79:70. Vynikající diváckou kulisu vytvořilo družstvo brandýských žen, které se vracelo přes Sadskou z mistrovského utkání v Nymburce. Díky tomuto vítězství měli muži postup ve vlastních rukách. Stačilo zvítězit v Mělníce v dohrávaném utkání, které se kvůli rekonstrukci tělocvičny stavební průmyslovky hrálo zcela netradičně v učilišti mělnického cukrovaru. K utkání bohužel neodcestovala naše tradiční opora Karel Barták, ale i tak jsme odehráli velmi kvalitní zápas. V koncovce se podařilo hostům dohnat desetibodový náskok Mělníka, díky neproměněným trestným hodům v koncovce však prohráli rozdílem jediného koše 78:76. Přes tuto prohru měli muži stále naději na postup. K tomu však potřebovali, aby v posledním utkání OP vyhrál Mělník v Sadské, a pak by díky lepším vzájemným zápasům s Mělníkem a Sadskou postupoval Brandýs. Bohužel ani v tomto zápase nám nepřálo štěstí, protože Sadská zvítězila až po prodloužení rozdílem jediného bodu. Díky tomuto vítězství postoupila do vyšší soutěže Sadská. Určitou raritou této sezóny bylo odhlášení družstva Lokomotivy Nymburk z OP z finančních důvodů. Dnes je Nymburk patnáctinásobným mistrem ČR a jeho roční rozpočet se pohybuje okolo 50 miliónů korun.  

Také družstvo žen podávalo v této sezóně výborné výkony, a nakonec skončilo v tabulce OP na druhém místě. Druhé místo znamenalo postup do kvalifikace o II. ligu. Kvalifikace probíhala ve dnech 23. - 24. 4. 91 v Benešově. Naše ženy se postupně střetly s Meteorem Praha „B“ /porážka 60 : 83/, Slovanem Ústí n.L. /porážka 36 : 65/ a Lokomotivou Trutnov/porážka 71 : 92/, která dnes hraje I. ligu. Přes neúspěch v kvalifikaci zaslouží brandýské ženy pochvalu za bojovnost, výbornou tréninkovou morálku a příkladnou disciplínu po celou dobu soutěže. Navíc široký a perspektivní kádr představoval i velkou naději pro další sezóny. „B“ družstvo mužů skončilo na průměrném šestém místě.

Z mládežnických týmu stojí za pozornost 3. místo mladších žákyň /trenér Blažek/ a 6. místa družstev mladších dorostenek /trenér Mašín/ a mladších dorostenců /trenér Čeněk/. Ostatní družstva se neprobojovala do finálové skupiny.

Muži vyloučeni z KP, ale ……

V sezóně 1991/92 nás ve středočeských oblastních soutěžích reprezentovala družstva mužů „A“, mužů „B“, starších dorostenců, starších žáků, starších žákyň /dvě družstva/ a mladších žákyň. Družstvo žen nás reprezentovalo ve druhé lize. Do soutěže jsme vstoupili pod hlavičkou TJ BSS Brandýs n.L. V této sezóně jsme poprvé pocítili počínající finanční problémy TJ, vyplývající z celkové ekonomické situace našeho státu. Předsedou oddílu byl pan Jiří Zeman. Velkou ztrátou pro náš oddíl byl odchod Jiřího Blažka z Brandýsa n.L. do Chocerad, kde po politické rehabilitaci začal pracovat ve funkci ředitele základní školy. Se stěhováním panu Blažkovi pomáhalo družstvo mužů. Navíc stěhování Jirky Blažka provázely Jirkovy zdravotní komplikace po vážné dopravní nehodě. V Jirkově přestěhování ztratil náš oddíl sekretáře a hlavně kvalitního trenéra mládeže. Jeho ztráta byla pro mládežnický basketbal více než citelná. Nikdo jej nedokázal na trenérském postu nahradit, a tak mnoho dívčích basketbalových nadějí muselo skončit s basketbalem, protože nikdo nebyl ochoten věnovat basketbalu tolik času jako Jirka Blažek. V jeho odchodu z Brandýsa jsme také ztratili sekretáře ČBF pro středočeskou oblast.

Družstvo mužů „A“ bylo vyloučeno ze soutěže kvůli neoprávněnému hostování hráče M. Vrby. Družstvu byla dána možnost k záchraně, ale STK tuto šanci odmítlo. Družstvo mužů bylo vyloučeno ze soutěže, ačkoliv by se i po skrečování třech zápasů bez problémů udrželo. Při rozhodování o vyloučení vedení STK přislíbilo, že nám bude v sezóně 92/93 umožněn návrat do OP. Funkcionáři danému slibu nevěřili, ale díky odhlášení družstva SB Bohemia Poděbrady „B“ muži byli v sezóně 92/93 opět zařazeni do OP, a tak jsme v uplynulém desetiletí ani jednou nesestoupili. Když bylo rozhodnuto o opětovném zařazení mužů do OP, některá družstva OP nesla naši účast dost nelibě. Spartak Čelákovice dokonce požadoval, abychom doplatili část nákladů za nesehrané zápasy jarní části sezóny 91/92. Až taková byla rivalita mezi sousedními městy.

Ačkoliv se družstvo žen v kvalifikaci o II. ligu do této soutěže neprobojovalo, využily naše ženy odhlášení jednoho družstva z II. ligy a hrály druhou nejvyšší soutěž v tehdy ještě federální republice. Přestože ženy z druhé ligy sestoupily, je to v uplynulém desetiletí jediný zápis brandýského družstva v celostátní soutěži a představuje největší úspěch uplynulého desetiletí v brandýském basketbalu.

Před zahájením sezóny 91/92 se zúčastnila družstva mužů a žen velmi dobře obsazeného turnaje v Trutnově, pořádaného družstvem Drak Trutnov. Muži ve velmi kvalitní konkurenci obsadili 3. místo, když v zápase o 3. místo rozdrtili domácí Draky. Vedle sportovních úspěchů bylo důležité i sblížení družstva mužů a žen na místní diskotéce. Muži„B“ se umístili na 11. místě tabulky OP.

Z mládežnických družstev si výborně vedlo družstvu mladších žákyň, které převzal P. Horčička po J.Blažkovi. Družstvo až do posledních zápasů bojovalo o první místo s družstvem Čelákovic. Nakonec však skončilo těsně druhé, ale i tak družstvo zasloužilo pochvalu za bojovnost a přístup ke všem zápasům. Na družstvu byla stále patrná předchozí činnost J. Blažka.

Sport ve velkých problémech

V basketbalové sezóně 92/93 nás v oblastních soutěžích reprezentovala družstva mužů „A“, mužů „B“, žen, starších dorostenců, mladších dorostenců, mladších dorostenek, starších žáků, starších žákyň. V plné míře začala ekonomická situace naší republiky doléhat i na brandýský basketbal. Ten to začal pociťovat zejména ve dvou oblastech. Tou první  byl velký nedostatek mládežnických trenérů, protože málokdo byl ochoten věnovat se mládeži více než 8 - 10 hodin týdně bez jakýchkoliv finančních odměn. Proto skončila dvě družstva mladších žákyň, neboť z důvodu pracovního vytížení skončil s trenérskou činností Ing. Rudolf Sedlmaier ml. a řada Blažkových holek ukončila svou basketbalovou kariéru, což se záhy markantně projevilo u družstva žen, které se na zápasy scházelo maximálně v 8 lidech. Druhou problémovou oblastí byl nedostatek financí, které nám mateřská TJ nedokázala zajistit. Téměř všechny finance šly do fotbalu a peníze pro další sporty téměř nebyly. S rozvojem podnikání pomalu začala ochabovat ekonomická činnost BSS Brandýs n.L., což se začalo projevovat i v oddíle basketbalu. Museli jsme zvyšovat příspěvky a financovat oddíl ze dne na den. Velkou pomoc začala basketbalu poskytovat firma našeho předsedy J. Zemana-Elektra Zeman. Sekretářem oddílu se pomalu stával Ing. Petr Čeněk, který navázal na funkcionářský post svého otce. Sezónu jsme odehráli pod hlavičkou TJ BSS Brandýs n.L

Muži „A“ skončili v této sezóně na solidním 4. místě, když o třetí místo přišli při rovnosti bodů s Benešovem rozdílem jediného bodu ze vzájemných utkání. Problémem družstva byl příliš úzký kádr, zejména v podzimní části sezóny. Hodně scházel střelecky produktivní Tomáš Svášek, který  byl již druhým rokem na vojenské základní službě. Vyvrcholením těchto problémů byl zápas v Kralupech, kdy muži za první poločas dali pouze 16 bodů a zápas prohráli 93 : 57. I při dobrém vylosováni muži v podzimní části sezóny prohráli pět zápasů a po podzimu figurovali na 6. místě tabulky OP. Pro jarní část sezóny „A“ posílil náš bývalý odchovanec J. Nečásek, který se s týmem USK Praha stal mistrem republiky. Jirka byl výraznou posilou pro brandýský tým. Jeho přínos byl jednak střelecký /průměr 34 bodů na zápas/ a jednak dokázal herně stmelit do té doby nepříliš výrazný basketbalový kolektiv. Byla radost hrát s Jirkou v jednom družstvu a pro některé hráče to byl jeden z největších zážitků jejich basketbalové kariéry. Vliv Jirkovy přítomnosti na hřišti se začal projevovat i na výsledcích. Během jarní sezóny muži pouze třikrát prohráli /ve dvou zápasech J. Nečásek nehrál/ a výsledkem byl posun na již avizované čtvrté místo tabulky OP. Za zmínku stojí úpadek družstva Sokol Čáslav. Čáslav se odhlásila ze soutěže a od této sezóny se do OP mužů nikdy nevrátila, ačkoliv ještě několik let před tím hrála druhou ligu mužů.

Výborně si vedlo i družstvo žen, které vyhrálo OP žen a vybojovalo si postup do II. ligy. Právo postupu do II. ligy však družstvo žen přenechalo družstvu SB Poděbrady na základě neúspěchu ve II. lize žen v předchozí sezóně.

Z mládežnických družstev si nejlépe vedlo družstvo starších žákyň, které obsadilo třetí místo v tabulce OP. Trenérem družstva byl P. Horčička. Byla to však Petrova poslední sezóna v Brandýse n.L., neboť na podzim roku 1993 se Petr přestěhoval do své rodné Čáslavi. Jak paradoxní, otec Petra, Petr Horčička st. byl na vojně v Čáslavi a našel si nevěstu v Čáslavi, u Petr Horčičky jn. tomu bylo právě naopak. Družstvo od nové sezóny převzal J. Mašín.

Změna názvu TJ

Do středočeských basketbalových soutěží byla v této sezóně přihlášena družstva mužů „A“, mužů „B“, žen, starších dorostenců, mladších dorostenců, mladších dorostenek a starších žákyň. Také v této sezóně klub zápasil s nedostatkem trenérů i financí. Zoufale potřeboval otevřít přípravků mladších žáků a mladších žákyň, abychom zachovali alespoň částečnou kontinuitu mezi jednotlivými kategoriemi. Nedostatek finančních prostředků v TJ přinutil členy vedení TJ k přivedení nového sponzora do TJ. Novým mecenášem klubu se stala firma Alfa /majitel p. Svoboda/, která se zabývala výrobou nábytku. Pro náš oddíl se však příliš nezměnilo, neboť získané finanční prostředky směřovaly především do fotbalu. Finanční prostředky pro činnost oddílu jsme tedy získávaly velmi obtížně a pociťovali jsme jejich nedostatek. Částečně nám vypomohlo město, v jeho zastupitelstvu nás reprezentoval J. Zeman a Ing. P. Čeněk. Neměli jsme finance na nákup míčů ani nových dresů. Do sezóny jsme vstoupili pod hlavičkou SK Alfa Brandýs n.L Mistrovská utkání a zápasy jsme nadále hráli v tělocvičně 5. ZŠ, kde jsme měli opravdu velmi dobré podmínky i díky tomu, že se novou ředitelkou školy stala Nina Kolářová. Předsedou oddílu byl p. Jiří Zeman.

Družstvo mužů „A“ se umístilo na solidním 5. místě OP mužů. Tým se v průběhu sezóny opět potýkal s velmi úzkou hráčskou základnou. V průběhu sezóny za muže nastoupilo pouze 11 hráčů, což bylo nejméně ze všech týmů OP. Ve skutečnosti však družstvo mužů nastupovalo k zápasům v 8 - 9 hráčích. Výraznou individualitou našeho týmu byl Josef Rajský, který se stal se 414 nastřílenými body třetím nejlepším střelcem OP. Naše „A“ výborně začalo mistrovskou soutěž a po prvních 7 kolech jsme se s jedinou porážkou dělili o vedení OP. Pak však přišlo několik smolných porážek, zejména venku a po podzimní části jsme figurovali na 4. místě. V několika klíčových zápasech jara jsme postrádali některé klíčové hráče /Rajský, Svášek/, a tak jsme nakonec skončili na pátém místě OP s úctyhodným náskokem před dalšími družstvy tabulky. Družstvo žen skončilo na výborném 2. místě OP, když skončila ze zdravotních důvodů E. Křenková. Ve finálové skupině Brandýs přenechal prvenství L. Nymburk.         „B“ družstvo mužů se po několika letech probojovalo do finálové skupiny SOP a skončilo na výborném čtvrtém místě. Z mládežnických družstev si vedlo výborně družstvo starších dorostenců, kteří skončili na vynikajícím druhém místě. Trenérem družstva byl V. Pánek. Třetí místo z loňského ročníku obhájily starší žákyně. Solidní čtvrté místo vybojovaly mladší dorostenky.

Kritická sezóna a návštěva Schonau

V basketbalové sezóně 94/95 nás v soutěžích středočeského oblastního přeboru reprezentovala družstva mužů „A“, mužů „B“, žen, starších dorostenců, starších dorostenek, mladších dorostenců. Tento rok můžeme doslova a do písmene nazvat nejkritičtější sezónou v letech 90-2000. Prohloubil se kritický nedostatek finančních prostředků, a ještě větším problémem byl zoufalý nedostatek trenérů pro mládežnická družstva. Z těchto důvodů naším nejmladším družstvem v soutěži bylo družstvo mladších dorostenců. Neměli jsme ani družstvo mladších žáků a žákyň, a to pro budoucnost brandýského basketbalu nebylo zrovna růžové. Jedinou naší nadějí byla přípravka žáků, kterou vedl J. Mašín. Do sezóny jsme opět vstupovali pod hlavičkou SK Alfa Brandýs n.L., i když mateřská SK nám nedokázala zajistit dostatečný přísun finančních prostředků ani pro zajištění nákladů spojených s hraním mistrovských utkání. Výborné tréninkové podmínky jsme tradičně našli v tělocvičnách 5. ZŠ. Předsedou oddílu byl Jirka Zeman, sekretářem Petr Čeněk. Přes všechna výše uvedená negativa úvod sezóny 94/95 přinesl i jeden významný mezník v historii brandýského basketbalu. Ve dnech 6. - 9.9. 1994 se družstva mužů a žen zúčastnila turnaje v Schonau u Heidelbergu, čímž byly obnoveny dlouhodobé kontakty s tímto partnerským městečkem. Přátelé ze Schonau se o nás vzorně starali a připravili pro nás velmi zajímavý program. Stejně sympatické bylo i to, že veškeré náklady spojené s pobytem v Schonau byly hrazeny našimi hostiteli. Turnaj se vydařil i po basketbalové stránce. Družstva mužů i žen skončila na druhých místech, když celého turnaje se zúčastnilo 15 družstev mužů a 6 družstev žen. Po společenské stránce dopadl turnaj také skvěle a na turnajové diskotéce s námi tančil i starosta města pan Kramer. V průběhu turnaje byla navázána nová přátelství a družstva ze Schonau jsme pozvali do Brandýsa n.L Autobusového zájezdu se zúčastnilo 22 hráčů a hráček z Brandýsa n.L

Družstvo mužů „A“ vyřešilo akutní nedostatek hráčského materiálu /před sezónou odešel pracovně do SRN Petr Vaverka/ zařazením nadějných juniorů do kádru „A“ týmu. Do „A“ týmu byli zařazeni bratři Čajkové, J. Vojta a M. Strnad. Tito hráči splnili herní očekávání a vesměs zahráli velmi dobře. Vzhledem k tomu, že to však byla jejich první sezóna v OP mužů, tak ještě nemohli být zařazeni mezi rozhodující opory „A“ týmu. Po podzimní části byli muži na 9. místě s bilancí pěti výher a 6 porážek. Hodně pomohly výhry v Benešově a ve Slaném. Zarážející však byly domácí porážky s Mělníkem a Kralupami, tedy se soupeři, které muži v minulosti přehrávali.  Navíc muži pro prvních šest zápasů jarní části sezóny postrádali M. Ornsta, který za urážku rozhodčího dostal stop na šest zápasů. V části jarní sezóny pro zranění scházel i T. Svášek. Výsledkem těchto problémů bylo to, že jsme v průběhu jarní sezóny vyhráli pouze tři domácí zápasy s K. Horou, Kladnem a rezervou Benešova. Definitivně jsme se udrželi až v posledním domácím zápase s „B“ týmem Benešova, když jsme v nervózním utkání vyhráli 66:46. Vzhledem k tomu, že se v posledních mistrovských utkáních na palubovce neobjevoval ani J. Rajský, o záchranu se zasloužila především čtveřice zkušených hráčů: Čeněk, Ornst, Roudnický a Glaser. „B“ družstvo mužů skončilo v základní skupině na posledním místě a do finálové skupiny nepostoupilo, čímž se ještě prohloubila krize brandýského basketbalu. Čest brandýského basketbalu nezachránilo ani družstvo žen, které se umístilo až na šestém místě v tabulce OP, čímž opustilo medailové pozice z předchozích sezón. S aktivní basketbalovou činností skončila H. Čechová. Z mládežnických družstev si velmi dobře vedlo družstvo dorostenek, které skončilo na druhém místě OP a družstvo st. dorostenců, kteří skončili čtvrtí.