Menu
pátek, 29 květen 2020 09:40

Seriál VII. - 2006-2009 - Naše sláva se hvězd začíná dotýkat

Podzim 2007 - U12B Podzim 2007 - U12B

Naše sláva se hvězd začíná dotýkat

Sezóny 2006/2007 a 2007/2008 patří k našim výsledkově nejlepší sezónám. Ve středočeské oblasti jsme patřili k nejlepším klubům a hodně smetany jsme slízli i na celostátní úrovni.

 

Dobrá sezóna.

 

V sezóně 2006/2007 jsme stáli na prahu „zlatých let brandýského basketbalu“, kdy jsme ve většině soutěžích dosahovali vynikajících výsledků. V této sezóně měl klub po dlouhé době přihlášena dvě družstva v celostátních soutěžích. Byly to „A“ družstvo žen, které hrálo 3.ligu a starší dorostenky, které působily v dorostenecké lize starších dorostenek. Práva na ní získaly od BK J. Kralupy.

 

Vedle těchto dvou klenotů měl Brandýs přihlášeno dalších devět týmů v krajských soutěžích, kde jsme si také nevedli špatně a patřili jsme k nejlepším středočeským subjektům. Další novinkou v této sezóně byla změna věkových kategorii u chlapeckých složek. Z původních mladších žáků se stala kategorie „U14“ /první rok se jmenovala starší žáci/, z mladších dorostenců byli kadeti a kategorie „U16“. Ze starších dorostenců se stali junioři a kategorie „U18“. Nově byla zavedena kategorie „U20“, která se však v kraji vůbec nehrála. Ani na celostátní úrovní však o ní nebyl velký zájem.

 

Bohužel svými výsledky se rozhodně nemohli chlubit muži. Po několika solidních umístěních přišel pád až na desáté místo, a tak Brandýs poprvé chyběl v play off a jen o fous unikl sestupovým pozicím. Důvodů tohoto pádu bylo několik. První polovinu sezóny chyběl ústřední dirigent Martin Čajka /zranění kolena/. V kádru se navíc objevilo několik hráčů, jejichž výkonnost nebyla pro „A“ přínosem /Kopecký, Horák, Hykel, Černý/. Naopak přínosem byla účast končících dorostenců Kuska a Jakuba Rajského, kteří toho sice příliš nenahráli, ale jejich potenciál byl příslibem do budoucna. Dalším problémem byla pozice kouče „A“. Petr Čeněk se stále ve větší míře věnoval trénování mládeže, což bylo čím dál časově náročnější. Tréninková morálka značně upadala, a to se odrazilo   i na výsledcích. V kádru se potkalo několik generací, jejichž basketbalový um bylo poměrně náročné skloubit. Navíc se pomalu, ale jistě začala vytrácet z týmu tzv. mimobasketbalová chemie, díky které dříve Brandýs vyhrál nejeden duel. Hráči se scházeli pouze na tréninku a při zápasech. Pomalu se již ani nechodilo na pivo, což byl dříve obrovský tmel celého kolektivu.

 

U „A“ žen se na lavičku v úvodu sezóny posadil trenér s exotickým původem Zarin Pozan, který pocházel z blízkého východu. Bohužel jeho metody a vztahy s hráčkami nebyly optimální, což se projevilo i na výsledcích. Proto byl trenér Pozan v listopadu odvolán a na jeho místo výbor narychlo angažoval zkušeného pražského kouče Mgr. Petra Pajkrta, což se ukázalo jako dobrá volba. Před sezónou z Brandýsa odešly hráčky pražské Ruzyně, a tak se brandýská hra opírala o výkony Antošové, Leebové, Touškové, Rotkové, Vondrové a talentované dorostenky Štemberkové. Po základní části skončila děvčata na šestém místě, čímž přišly o postup do finálové čtyřky. Nesmírně dlouhou nadstavbu o 5. – 10. místo, která končila až v polovině května nakonec brandýské ženy zvládly a bilance třinácti výher a patnácti porážek je dovedla ke konečné sedmé příčce a pohodovému udržení soutěže.

 

Starší dorostenci ve své poslední sezóně dosáhli na čtvrté místo. Kolektiv sedmi statečných byl posílen o trojici výborných hráčů z pražských Počernic Kapka, Langa a Schmidta. Možná i díky jejich pomoci svěřenci trenéra Janáka získali jediný skalp suveréna soutěže, Benešova.

 

Starší dorostenky v dorostenecké lize s aktivní bilancí dvanácti výher a deseti porážek skončily na vynikajícím sedmém místě. Soubor trenérského tandemu Štemberková – Burkert byl posílen triem hráček ze Sokola Nusle /Pensdorfová, Kulíšková a Koždoňová/ a podával skvělé výkony. S většinou protivníků hrál vyrovnané partie. Pouze Ústí a Pečky byly výkonnostně jinde.

 

Stříbrnou pozicí v KP se mohou pochlupit i mladší dorostenky, jejichž výkony měly vzestupnou tendenci. A výkony tria Maršíková – Nová – Klierová budily ze sna nejednoho kouče brandýských soupeřů.

 

Starší žáci, jinak nově tým U16, skončil na 6.místě, přestože kolektiv trenérky Antošové byl posílen o čelákovické borce bratry Helty, Růžičku, Špičku a Dušenku /hráče ročníku 91/. Poprvé se v soutěži kluci střetli s ročníkem 91 a bohužel to bylo na výsledcích znát. Nicméně spolupráce s Čelákovicemi vypadala nadějně i do budoucna a nutno říci, že většina z nich byli kvalitní hráči.

 

Starší žákyně skončily na čtvrtém místě, ke třetí příčce v KP však měly poměrně daleko.

 

Skvěle si vedli i starší minižáci, kteří celou sezónu válčili s Poděbrady o prvenství. Bohužel jen horší bilance ze vzájemných zápasů Brandýs odsunula na druhé místo. Přesto si chlapci proti souboru pana Šouly vedli skvěle.

 

Starší minižákyně hrály v této sezoně již druhým rokem a jejich zkušenosti byly znát. Skončily na pěkném druhém místě, když nestačily jen na BC Kolín, který jasně kraloval krajskému přeboru.

 

Výborným počinem sezóny je i druhé místo mladších minižáků, kteří opět zaostali pouze za věčným rivalem z Poděbrad. V této souvislosti si nemohu odpustit vzpomínku na jeden domácí duel s tímto sokem. Bylo to již ke konci sezóny, počátkem března 2007. V tento den Petr Čeněk a Michal Ornst slavili čtyřicáté narozeniny. Jakoby jim chlapci chtěli dát dárek a v poločase vedli nad celkem Poděbrad o deset bodů. To však nervově neunesla paní Šoulová, která neustále komentovala každý výrok rozhodčího. Kluci z Poděbrad nebyli zvyklí prohrávat, a tak hlavní problém neviděli v sobě, ale v rozhodčích, stejně jako jejich rodiče, které v protestech a urážkách vedla neúnavná „Šoulinka“. Brandýs však hrál skvěle, což Poděbrady neviděly. Vše vyvrcholilo v poločase, kdy rozhodčí Kočí nevydržel vodopád nadávek a urážek z úst paní Šoulové a zápas předčasně ukončil. Ten byl kontumován 20:0 ve prospěch Brandýsa. Pan Kočí je pro mě dodnes hrdinou a měl by se objevit mezi dušemi brandýského basketbalu. Druhé místo navíc Brandýsu přineslo i účast na Festivalu mladších minižáků, který se konal v Poděbradech. V těžké základní skupině Brandýs nestačil na Sokol Pražský, kterému podlehl jen o pár bodíků. Horší bylo druhé měření sil s Domažlicemi, kdy nás duo Kozina-Štípek porazilo výrazným rozdílem. Ve skupině o 9.-12.místo Brandýs již nezaváhal a postupně porazil Zlín, Ústí nad Labem, Vyšehrad, a nakonec skončil na solidním 9.místě. Ke konci sezóny tým začal trénovat Lukáš Chábek, který byl pro kluky obrovským přínosem a vzorem. 

Postříbřenou sezónu završily stříbrem i mladší minižákyně, které nestačily pouze na Kralupy, ale jinak hrály moc pěkně. Ve své první samostatné sezoně se předvedly v dobré formě.

Sezóna byla velice vydařená a přinesla Brandýsu dvě celostátní soutěže, pět druhých pozic v KP, 9.místo mladších minižáků v ČR a dvě čtvrtá místa v KP, což nám přineslo velkou radost. Současně to byla odměna za dobrou práci s mládeží v našem klubu.

 

Trenérská změna u mužů. 

I v sezóně 2007/2008 se pokračovalo v dobrých výsledcích klubu, zejména v mládežnických kategoriích. Do soutěží jsme měli přihlášeno dvanáct družstev. „A“ žen hrálo II. ligu, starší dorostenky odehrály dorosteneckou ligu. Navíc tým „U14“ se přihlásil do kvalifikace o žákovskou ligu, kam se bohužel neprobojoval. Další týmy hrály krajské soutěže a rozhodně si nevedly špatně.

„A“ mužů se konečně dočkalo nového kouče. Výbor na sezónu angažoval Miroslava Švermu, kterému všichni říkají „Kláda“. Jeho práce přinesla zlepšení tréninkového procesu a následně i herních výsledků. Bohužel u některých hráčů se ukázalo, že i kdyby na lavičce Brandýsa seděl třeba Muli Katzurin, tak se jejich tréninková morálka stejně nezlepší, a tak se Kláda potýkal s velmi častými absencemi a několikrát se na tréninku nedala hrát ani čunča, což vzhledem k tomu, že jezdil z Prahy, nebylo od hráčů příliš korektní. Nicméně Brandýs se po roce vrátil mezi nejlepších osm týmů v kraji a po základní části skončil na sedmém místě. To mu do čtvrtfinále přihrálo skvělý tým Kladna, který několik let usiloval o postup do třetí ligy. Sobotní utkání se hrálo na Kladně, protože STČČBF změnil systém play off, ze dvou hraných utkání na dvě vítězná utkání, což v praxi znamenalo, že se začínalo na palubovce lépe postaveného týmu. První polovina utkání se lépe vydařila domácím, kteří ve 23.minutě vedli o 22 bodů. Brandýští borci se však nevzdali a série pěti trojek v řadě je vrátila do zápasu. Tři minuty před koncem hosté ztráceli na Kladno pouhé dva body a domácí se třásli o výsledek. Kladenský celek nakonec zvítězil o deset bodů, když Brandýs v závěru selhal střelecky. Horší, než prohra však bylo zranění nejproduktivnějšího pivota V. Protivného, který si krátce před koncem přivodil těžký výron a k nedělnímu utkání nemohl nastoupit. Nástup do odvety se Brandýsu velmi podařil a brzy vedl o deset bodů. Hosté však nesložili zbraně a o přestávce již ztráceli pouhých pět bodů. Na konci třetího dějství hosté srovnali skóre a díky dobré práci podkošových hráčů nakonec zvítězili, když využili brandýských problémů s fauly. Kladno nakonec přehrálo nejen Brandýs, ale i ostatní soupeře a zaslouženě postoupilo do III.ligy. Přesto se na čtvrtfinálový postup přes Brandýs nadřelo asi více, než počítalo.

„A“ žen prožilo ve III.lize žen svou klinickou smrt a zažilo jednu z nejhorších sezón v celostátní soutěži. V základní části to nebylo tak hrozné a bilance sedmi výher a jedenácti porážek přinesla Brandýsu šestou příčku a poměrně slušnou výchozí pozici do skupiny o 5.- 10.místo. V té se však brandýské ženy velmi trápily a po sérii nešťastných porážek se krčily na předposlední pozici. O udržení III. ligy tak Brandýs rozhodl až v posledním mistrovském utkání, kdy přehrál Liberec a díky lepší bilanci s týmem na 9.místě ve skupině „B“ ligu udržel. Bylo to však za pět minut dvanáct. Hlavní příčinnou poklesu výkonnosti byl odchod nejlepší střelkyně Barbory Touškové, která odešla do USK, kde jí však pšenka příliš nekvetla. Přesto Bára odvedla pro Brandýs skvělé služby. V družstvu se objevila Kateřina Jelínková, která do Brandýsa přestoupila z Kolína.

„B“ mužů skončilo ve skupině „A“ na předposledním sedmém místě a bojovalo ve skupině o 9.- 11.místo. Nakonec skončilo desáté.

„B“ žen skončilo na krásném třetím místě. Výkony brandýské rezervy byly opřeny o hru dorostenek, které skončily v předcházející sezóně. Holky hrály výborně a přes svou první sezónu mezi dospělými se dokázaly prosadit.

Starší dorostenky zdědily po svých starších kolegyních dorosteneckou ligu. Před trenérem Ornstem tak stála těžká úloha spočívající v udržení soutěže. Od trenérky Štemberkové převzal pouze Terezu Sváškovou. Základní kameny kádru tak tvořily Klierová, Maršíková, Rejzlová a věkem ještě starší žákyně Kateřina Ornstová. Před sezónou ještě ze Slovanky přišly Kolářová, Frouzová a Menšíková. Navíc na hostování přišly výborné hráčky Slovanky B. Kuthanová a V. Kracíková. Obě dnes hrají ŽBL za Slovanku resp. za Spartu. Přes poměrně mladý kádr si dorostenky rozhodně nevedly špatně a skončily na konečném sedmém místě, které znamenalo udržení soutěže i pro další sezónu. Úkol tak byl splněn.

Vzhledem k tomu, že se do KP ml. a st. dorostenek přihlásilo pouze šest družstev, byla soutěž sloučena do jedné. Ve své kategorii mladších dorostenek pak Brandýs skončil na druhém místě.

Kadeti v KP „U16“ se umístili na 6.místě, což bylo průměrné umístění. Navíc se kadeti zúčastnili mezinárodního basketbalového turnaje ve Vídni. Tam po výhrách nad Lignanem, Bayernem Munchen a Tiranou vyhráli svou skupinu a postoupili bez porážky do play off. V osmifinále vyhráli nad švýcarským celkem Calais. Stopku Brandýsu vystavil až ve čtvrtfinále německý protivník ze Spandau. Přesto šlo o velmi dobrý výsledek. Věhlas týmu i klubu se rozšířil i za hranice země české.

„U14“ byli již od počátku sezóny vedeni Lukášem Chábkem, jehož tréninkové metody ne každému hráči voněly, ale byly jedinou cestou k dosažení úspěchu. První kontakt s celostátním basketbalem zažilo toto družstvo hned v září, když se přihlásilo do kvalifikace o účast v lize „U14“. Kvalifikační skupina se konala v Novém Boru a jejími dalšími účastníky bylo Ústí n.L. a České Budějovice. Šlo o velmi těžké soupeře, což dokumentuje fakt, že Ústí n.L. se stalo mistrem ČR. I Budějovice a N.Bor se opíraly o hráče ročníku 94. Ty měl Brandýs pouze tři a ve svém kádru měl i hráče ročníku 97, a to byl přeci jen velký rozdíl. Nejen díky tomu Brandýs skončil až poslední a v následné baráži ve dvou duelech nepřešel ani přes pražskou Spartu a hrál KP. Tam skončil Brandýs na třetím místě, když nestačil na výborný Nymburk a Pečky, v jejichž dresu se objevil značný počet hráčů Poděbrad. V kádru se objevili i čelákovičtí hráči Goliáš, Jecha a Trafina, kteří přestoupili do Brandýsa z Peček. Zejména přestup Jechy a Goliáše se vydařil a oba hráči byli vítanými posilami.

Dobře si vedly i mladší žákyně, které skončily na třetí příčce KP, když měly lepší vzájemnou bilanci se čtvrtým Prosekem. Brandýs nestačil pouze na Benešov a Poděbrady, i když i tyto soky v průběhu soutěže porazil.

V KP starších minižáků se kluci dlouho prali o vítězství s Kolínem. Bohužel o jejich druhém místě rozhodla prohra ve finálové skupině na neutrální půdě v Mladé Boleslavi.V Brandýse kluci vyhráli, ale bohužel v klíčovém utkání v Kolíně propadli a zůstali tak na druhé příčce, což určitě nebyl úspěch.

Co se nepovedlo starším minižákům, to se povedlo jejich mladším kolegům, mladším minižákům, kteří doslova opanovali KP a vyhráli ho bez porážky s úctyhodným skóre 2345:295. Kádr byl posílen o dvojici českobrodských hráčů Ropka a Cenigra, kteří tým vhodně posílili. Vítězství v KP znamenalo postup na Festival této kategorie, který pořádal Písek. Bohužel Brandýs doplatil na krutý los, protože ve skupině měl J. Hradec a NH Ostrava. J. Hradec byl posílen o D. Škrance, a tak s ním Brandýs prohrál, i když do poločasu držel vedení. Na ostravské věže /borci měřící 180- 190 cm a vážící necelý metrák/ brandýští minižáci také nestačili. Dvě porážky je odsoudily k účasti ve skupině o 9.- 12. místo. Tam už naši nejmladší borci nezaváhali a postupně výrazně přehráli Kyjov, Snakes Ostrava i Sokol Pražský a získali konečné deváté místo. Svými výkony však dokázali, že reálně mají na umístění mezi nejlepší šestkou v republice, protože jak 4. Plzeň, tak 6. Kroměříž Brandýs běžně porážel.

Titul krajských přebornic získaly i mladší minižákyně, které také ani jednou neokusily hořkost porážky a měly podobně dominantní skóre jako jejich chlapecké protějšky. Na Festivalu, který se konal v Praze na Slovance se tolik nedařilo a skončily na 11. místě.

V závěru sezóny se tři družstva našeho klubu /U14, mladší žáci a mladší žákyně/ zúčastnila mezinárodního turnaje ve švýcarském Schwyzu. Turnaj pořádala bývala hráčka Berouna Míla Paulová. Výlet byl doprovázen nádherným počasím, díky kterému jsme se kochali krásnými alpskými panoramaty. Také voda v jezeře byla jako z křišťálu. Bydleli jsme v požární zbrojnici, kde to bylo velmi pěkné. Hala byla přesně pod alpským ledovcem.

Všechny týmy předváděly výborné výkony, které byly korunovány i skvělými konečnými výsledky. Nejlépe si vedli mladší minižáci, kteří suverénně vyhráli svou skupinu. Se třemi výhrami postoupili do finálové skupiny. Tam nejprve porazili polský tým Britain Gliwice. Ve finále pak smolně podlehli německému družstvu Towers Bursch, v prodloužení o jeden bod. Do Brandýsa přivezli stříbrný pohár, který si za předvedené výkony zasloužili. Mladší žákyně obsadily v konečném pořadí třetí příčku s bilancí čtyř vítězství a dvou porážek. Největším úspěchem bylo vítězství nad silným francouzským celkem BBC Berwiller, se kterým prohrávaly již o šestnáct bodů, aby se na konci radovaly z vítězství o tři body. Zahanbit se nenechal ani tým starších žáků. Ti se probojovali ze základní skupiny do semifinále, kde podlehli pozdějším vítězům, polskému družstvu Britain Gliwice. V utkání o třetí místo se střetli s lucemburským BBC Etzela. Po většinu utkání tahali za kratší konec. V koncovce zápasu pak fantasticky zabojovali a přivedli duel do prodloužení. V něm o vítězství Brandýsa rozhodl šťastnou střelou v poslední vteřině Jirka Kratochvíl. Úspěšná výprava přivezla v úterý večer do Brandýsa jeden stříbrný pohár a dva bronzové. Fanoušci a rodiče přivítali hráče bouřlivým potleskem. Připadali jsme si jako hokejisté po návratu z Nagana.

 

Fantastická sezóna

Soutěžní ročník 2008/2009 byl jednou z nejlepších sezón klubu od konce sedmdesátých let. V celostátních soutěžích působily tři subjekty. „A“ žen hrálo II. ligu, starší dorostenky působily v dorostenecké lize a žáci si v kvalifikaci vybojovali účast v žákovské lize „U14“. Chlapecká celostátní soutěž se do Brandýsa vrátila po dlouhých 39 letech. V krajských soutěžích jsme však měli přihlášenu řadu dalších týmu: „B“ mužů i žen, mladší dorostenky, kadety v KP „U16“, starší a mladší žákyně, starší minižáky a minižákyně, mladší minižáky. Pražského přeboru se zúčastnily nejmladší minižákyně, protože se tato kategorie ve středočeské oblasti nehrála.

Naše týmy získávaly jeden úspěch za druhým, což se zrovna nedá říci o „A“ mužů, které podávalo velmi matné výkony. Z Brandýsa odešel trenér Šverma, který využil nabídku pražské Aritmy, kam to měl pět minut pěšky od bytu. Nemohli jsme se mu divit a za jeho brandýské působení jsme mohli jen poděkovat. „A“ tedy pouze administrativně koučoval Petr Čeněk a nízká tréninková morálka se odrazila i ve velice špatných výkonech. Z družstva navíc odešel Roman Kykal, který byl stále více pracovně a studijně zaneprázdněn, a tak to odnesl basketbal. Přesto Roman patřil k oporám a výrazně „A“ pomohl. Lukáš Chábek dával stále více přednost koučování mládeže před hraním a také působení Davida Pánka a Radka Šťavíka u „A“ se pomalu chýlilo ke konci. Stále více se prosazovali bývalí Janákovi dorostenci. Ke stmelení kolektivu se tým v září zúčastnil turnaje v německém Bernau. Tam však narazil na týmy z vyšších německých a polských soutěžích, kteří byli výrazně nad jejich síly. Kluci si však zájezd užili. Protože byli hosty při oslavách 6O. let basketbalu v Bernau, luxusní ubytování i stravu měli zadarmo. Bohužel po návratu do Brandýsa někteří hráči odmítli hrát za „A“ tým, což bylo velkým zklamáním, protože měli být oživením družstva. Takže v „A“ působil pouze Kusko, Rajský Jakub a Petr Jansa. Sporadicky nastupoval Filip Divíšek. Ostatní hráli za „B“. Výsledkem předchozích důvodů byly tragické výsledky, a ještě horší výkony, které Brandýs nakonec dovedly k 9.místu, což znamenalo opětovnou absenci v play off. Muži hráli ve skupině play out, která byla úplně k ničemu, protože žádný celek nesestupoval. K poslednímu utkání do Benešova Brandýs dokonce neodcestoval.

Umístění mužů bylo naštěstí jedním z posledních zklamání této sezóny. „A“ žen o fous utekl postup do finálové skupiny. Přesto nakonec obsadily pátou příčku a bez problémů se zachránily. Přes poměrně omezený počet hráček se svěřenkyně trenéra Pajkrta neuvěřitelně semkly na hřišti i mimo něj, což je přivedlo k výhrám i nad mnohem zvučnějšími soupeři. Do družstva výborně zapadla i mladá dorostenka Ornstová. Eva Tanglová se přejmenovala na Jenčíkovou, takže nešlo o novou posilu.

„B“ mužů skončilo ve skupině „A“ na předposledním sedmém místě a bojovalo ve skupině o 9.- 11.místo, kde nakonec skončilo desáté. Hra „B“ se opírala o výkony tradičních opor Rajského Jos., Čajku J. Janáka a Čeňka, které vhodně doplňovali mladíci Kusko, Špaček, Rajský Jak., Jansa, Skorkovský a další.

„B“ žen bylo naším prvním medailistou v sezóně. Holky skončily po povedené sezóně na třetím místě, když dokázaly prodat potenciál, který v nich je.

Také starší dorostenci neboli junioři dobyli třetí příčku v KP „U18“, když v závěru sezóny odvrátili nápor Mladé Boleslavi a zaslouženě získali bronzové medaile.

Starší dorostenky uhájily sedmé místo v dorostenecké lize, což k záchraně bohatě stačilo. Bohužel v další sezóně klub neměl dostatek kvalitních hráček, a tak se na nějakou dobu musel s touto soutěží rozloučit.

KP kadetů – „U16“- měl být pouze doplňkem k lize „U14“ a herní šancí pro hráče ročníku 94 /Šlajchrt, Vykoukal, Skřivan/. Navíc tým posílila jediná 93, Jakub Bednář, který odvedl týmu velmi dobré služby. Zpočátku se nejmladší družstvo v soutěži oklepávalo a několikrát prohrálo. Přesto se probojovalo do finálové skupiny. Tam již prohrálo pouze na Kladně a závěrečné dvě překvapivé výhry s Berounem, které se neustále odkládaly, přinesly Brandýsu naprosto nečekané prvenství v KP.

V KP mladších dorostenek skončil Brandýs třetí, čímž rozšířil medailovou sbírku našeho klubu.

Největšího úspěchu však dosáhlo družstvo „U14“, kde naplno zabraly tréninkové metody Lukáše Chábka. Nejdříve uspělo v kvalifikaci o žákovskou ligu. V těžké skupině /všechny týmy postoupily do ligy/ nejdříve prohráli s pořádajícím Sokolem Pražským, ale pak uspěli s kvalitním Děčínem a po úspěchu nad Spartou mohli kluci slavit postup. Do ligy se navíc nedostala Mladá Boleslav, což Brandýsu umožnilo angažovat Michala Nepokoje a zahraniční posilu Le Anh Duca, oba v Brandýse hostovali. Kluci byli skvěle připraveni a hráli výborný basket. Po polovině soutěže Brandýs prohrál pouze v Písku a dělil se o vedoucí příčku se Sokolem Pražským, který kluci doma překvapivě zdolali. Lámání chleba však přišlo po Novém roce, kdy jsme kvůli chřipkové epidemii museli odložit důležité zápasy s Kolínem. Následovaly dvě prohry, na Sokole /tam se s tím počítalo/ a na Vyšehradě. Především ta na Vyšehradě byla šokem. Další klinickou smrt zažil Brandýs v Jičíně, který odmítl přeložit zápas, když byly u nás jarní prázdniny. Tým tak odjel do Jičína ve velmi oslabené sestavě. Přesto dokázal vyhrát rozdílem jediného bodu, když v závěru domácí neproměnili dvě šestky. V závěru Brandýs ztratil body pouze v Kolíně a přes velké množství dohrávek a odložených zápasů postoupil na MČR jako druhý celek skupiny „A“, společně s vítězným Sokolem Pražským a třetím Pískem. Ze skupiny „B“ postoupily Pardubice, Snakes Ostrava a Zlín. Tyto týmy se sešly na MČR, které se hrálo v Turnově ve dnech 23.- 26.4. 2009. Ve čtvrtek se Brandýs utkal s Pískem. Toto utkání bylo velmi vyrovnané. Bohužel Brandýs doplatil na nezkušenost z podobných akcí, částečně podlehl nervozitě a nepodal obvyklý výkon. První půle byla velmi vyrovnaná, ve druhé půli si Písek vytvořil desetibodové vedení, které Brandýs dokázal pouze snížit na pět bodů v závěru utkání. V pátek ráno se Brandýs v první půli statečně pral s loňským mistrem ČR, Snakem Ostrava a po dvaceti minutách prohrával pouze o deset bodů. Velké chyby a slabá střelecká potence na začátku třetí čtvrtiny zapříčinila konečnou třicetibodovou porážku. Odpoledne náš tým narazil na největšího favorita, Pardubice. Přes velkou snahu brandýských žáků byly Pardubice lepší po všech stránkách a konečná prohra o 60 bodů odráží kvalitu obou pátečních soupeřů. Mladí brandýští basketbalisté však na této akci nechtěli skončit poslední a velmi rychle si zvykli na atmosféru MČR. V sobotu na ně čekal silný soupeř v podobě Sokola Pražského. Od začátku Brandýs hrál skvělou partii. Svého soka přehrával bojovností, nasazením i lepším basketbalem. O postupné vedení se postarala výborná střelba, velmi dobrá obrana a kolektivní pojetí celého týmu. Za Sokol bodoval pouze dvoumetrový Pecháček, zatímco Brandýs se mohl opřít o střelecký výkon všech hráčů. Ve chvílích, kdy se týmu z Polabí nedařilo, hnalo jej do útoku frenetické povzbuzování brandýských diváků, kterých se v hledišti tísnilo téměř 40. Ti vytvářeli v hledišti mexické vlny a byli jedním z nejlepších fan clubů v Turnově. Také díky jejich povzbuzování Brandýs nad Sokolem Pražským zcela zaslouženě zvítězil o deset bodů a postaral se tak o největší překvapení MČR. Při závěrečném hvizdu se fanouškovské vlny v hledišti proměnily v nefalšované tsunami radosti. Současně Brandýs opustil poslední příčku tabulky a o konečném umístění měl rozhodnout nedělní duel proti vysoce favorizovanému Zlínu. Ani toho se však Brandýs nezalekl a díky výborné první půli, kdy předváděl nejlepší výkon na MČR, tak Brandýs v poločase překvapivě vedl o 13 bodů. O toto vedení se také zasloužila výborná divácká kulisa třiceti brandýských fans. Ve druhé dvacetiminutovce Zlín začal hrát zónu a poměrně rychle zlikvidoval vedení Brandýsa. Ten však dokázal zmobilizovat poslední síly a dlouho se přelévalo vedení z jedné strany na druhou. V samotném konci Brandýs neproměnil několik tutovek na vyrovnání a Zlínu podlehl o devět bodů. Brandýs nakonec obsadil fantastické 5. místo v ČR a jeho předvedené výkony byly vysoce hodnoceny i všemi přítomnými basketbalovými odborníky. Dosažený úspěch představuje nejlepší výsledek brandýského mužského basketbalu v jeho historii. O tomto úspěchu se můžete dozvědět více v baladě kterou najdete na straně 146.

V krajském přeboru mladších žákyň děvčata skončila na průměrném pátém místě a byly jedním z mála brandýských družstev, které v této sezóně nedosáhlo na medaili.

Výborně si počínali i starší minižáci. Nejlepší hráči týmu /Brezovák, Čeněk, Trnka, Hrdina a Svášek/ hráli i v úžasných „U14“ a svoji kvalitu i zkušenosti prodali v mladší věkové kategorii. V KP nenašli konkurenta a zcela jasně zvítězili. Vítězství v přeboru jim zaručilo postup do předkvalifikace na MČR, která se konala v Pardubicích. Brandýs narychlo angažoval posily z Mladé Boleslavi – Heršálka a Buďu, protože pro konec sezóny nemohl počítat se zraněným Trnkou, ani s hráči ročníku 98, kteří ve stejném termínu hráli na NF nejmladších minižáků ve Svitavách. Přes dramatické bitvy s Kroměříží a Snakem Ostrava, Brandýs nakonec postoupil na MČR, mezi šest nejlepších celků v ČR , které se konalo v Lovosicích. Tam však Brandýs ani jednou nezvítězil, přestože se vydal ze všech sil a statečně bojoval proti fyzické převaze většiny protivníků. Postupně prohrál s NH Ostrava, USK Praha, Brnem, Pardubicemi a Pískem. Přesto je 6. místo v ČR dalším skvělým výsledkem v historii klubu. Filip Čeněk se navíc dostal do all star týmu této akce.

Také starší minižákyně měly výbornou sezónu. Bilance sedmnácti výher a jedenácti ztrát přinesla pověsila holkám na krk bronzové medaile, což byla další brandýská radost.

Předposlední brandýský úspěch je spojen s kralováním mladších minižáků v krajském přeboru, ve kterém vyhráli, přičemž prohráli jediné utkání. Zisk středočeského titulu jim zajistil účast na NF nejmladších minižáků ve Svitavách, kde opět kluci doplatili na těžkou skupinu, kde prohráli s Pardubicemi a Kroměříží. Deváté místo jim nakonec přinesly výhry nad Holicemi, Spartou a Kyjovem /?. Reálně však patřily mezi 5.- 8. místo. Dalším bonbónkem pak byla účast tohoto celku na NF v Josefově, kam odjeli posíleni o dvojici hráčů ročníku 97, Čeňka a Hrdinu, kteří se tak stali jedinými basketbalisty v republice, kteří se v jedné sezóně zúčastnili MČR „U14“ /Turnov/, „U13 /Lovosice/ a „U12“ /Josefov/. V Josefově sice Brandýs skončil až na 11.místě, když zvítězil pouze nad Brnem, ale vzhledem k tomu, že byl nejmladším účastníkem měl před sebou skvělou perspektivu a za sebou výbornou zkušenost, kterou účast na NF určitě přinesla. Filip Čeněk se stal druhým nejlepším střelcem NF.

Bronzové medaile získali i nejmladší minižákyně, které o sobě daly vědět v pražském přeboru, kde skončily na třetím místě. Vhledem k první mistrovské sezóně to byl obrovský úspěch týmu trenérky Ludmily Štemberkové. Díky tomuto umístěni si děvčata vybojovala právo startu na NF v Prostějově, kde skončila na 10. místě, což byla dobrá premiéra na české basketbalové scéně.

Na závěr sezóny ještě kadeti vybojovali ve dvou kvalifikačních střetnutích proti Kladnu dorosteneckou ligu, která se do Brandýsa vrátila přesně po čtyřiceti letech. O postupu Brandýs rozhodl již v sobotu na Kladně, kdy vyhrál o dvacet bodů. Druhý zápas byl již dokonalou brandýskou exhibicí a tou nejlepší tečkou za skvělou sezónou. Co nám přinesla?

Na republikové úrovni:

1 x 5. místo na MČR „U14“

1 x 6. místo na MČR „U13“

1 x 9. místo na NF „U11“

1 x 10. místo na NF „U11“ /holky/

1 x 11. místo na NF „U12“

1 x 6. místo ve II.lize žen

1 x 7. místo v DL starších dorostenek

 

Na krajské úrovni:

3 x prvenství /“U16“, „U13“ a „U12“/

5 x třetí místo v KP /ženy „B“, U18. mladší dorky, st.minižákyně a nejmladší minižákyně v PP/.

 

Byla to skvělá sezóna, která se hned tak nebude opakovat. Na konci sezóny většina mládežnických družstev vyrazila na mezinárodní turnaj do švédského Goteborgu.

 

Dne 19.5.2009 se šest basketbalových družstev BK Brandýs n.L. vydalo na dalekou cestu do švédského Göteborgu, kde se za účasti více než 500 týmů konal největší basketbalový turnaj v Evropě. Do Švédska jsme cestovali dvěma autobusy a zájezdu se zúčastnilo 70 osob /58 hráčů + 12 dospělých jako doprovod/. Abychom si zkrátili cestu, odehráli jsme v úterý večer dva přátelské zápasy v Bernau nedaleko Berlína. Dívčí tým U13 rozdrtil domácí tým rozdílem padesáti bodů. Větší práci s týmem Lokomotivy Bernau měl chlapecký tým U14. I ten však domácí přehrál a zvítězil 80:50. V Bernau jsme přespali a druhý den brzy ráno jsme vyrazili ke švédským břehům, kam nás odvezl trajekt z německého Sassnitzu. Po dalších více než 300 kilometrech jsme ve středu večer přijeli do švédského Göteborgu. Ačkoliv jsme tam dorazili až ve 21.00, bylo stále světlo, a to až do 23.00. Naším domovem v Göteborgu se stala Sam škola, kde jsme byli ubytováni ve třídách. Spaní na karimatkách na zemi nebylo příliš komfortní, ale kolektivní duch vše překonal. Navíc jsme byli v Göteborgu jako jediný český klub, a tak jsme ve Švédsku reprezentovali i ČR. Stravování bylo zajištěno ve škole, která sousedila s fotbalovým stadionem Ullevi. Od čtvrtečního rána byly rozehrány první zápasy ve skupinách. Navíc každý tým hrál v jiné hale, které byly rozmístěny po celém Göteborgu. Na zápasy jsme cestovali místní dopravou a někdy tělocvičnu najít byla docela loterie, ale naštěstí to vždy dobře dopadlo. Brandýské týmy podávaly na turnaji velmi dobré výkony a statečně bojovaly s velmi kvalitními soupeři. Ve všech kategoriích, kromě chlapecké kategorie U18, brandýské týmy postoupily ze skupiny a hrály horní skupinu play off o konečné 1.místo. Celkově odehrála brandýská družstva na turnaji 33 zápasů, z nichž se ve 22 případech radovala z vítězství, což je velmi slušná bilance. Porážky ve většině případů přišly od konečných medailistů nebo vítězů. Nejlepších výsledků dosáhli naši nejmladší basketbalisté. Dívky – U13- skončily na 3.místě, když prohrály pouze s pozdějším vítězem týmem Djursholm Indians. Nejmladší tým chlapců – U13 – se dokonce v konkurenci 30 týmů probojoval do finále proti švédskému celku, JKS Basket. Finále se hrálo ve Vallhale, která sousedí s halou Scandinavium, kde se odehrálo několik MS v hokeji. Oba týmy byly podporovány fantastickou diváckou kulisou, a tak vedle souboje na hřišti se odehrávala i bitva v hledišti. Nakonec se z vítězství v turnaji radoval švédský tým, který zvítězil o pět bodů, i když brandýský tým několikrát vedl. Přesto jde o největší mezinárodní úspěch brandýského basketbalu v jeho sedmdesátileté historii. Velmi dobré výsledky Brandýsa v Göteborgu korunoval Filip Čeněk, který byl po zásluze vyhlášen nejlepším hráčem finálového utkání. Skandinávské výsledky jen navázaly na velmi dobrá umístění brandýských týmů v domácích soutěžích. Kluci přivezli do Brandýsa velký stříbrný pohár a medaile. Ihned po finále, které se hrálo v neděli ve 12.00 se brandýská výprava odebrala k odjezdu a nabrala směr Kodaň. V Kodani jsme přespali dva dny a využili jednoho volného dne k prohlídce jejího historického centra, které jsme si prohlédli z lodě i z pevniny. Viděli jsme i malou mořskou vílu a další zajímavá místa dánské metropole. V úterý ráno 26.5.2009 jsme nabrali kurs Brandýs n.L. a pomocí trajektu Gedser-Rostock jsme po cca 700 kilometrech v úterý večer šťastně dorazili domů. Jak se říká „všude dobře, doma nejlíp“ a v Brandýse to platí obzvláště.

 

Číst 274 krát Naposledy změněno pátek, 29 květen 2020 09:51

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.

Ok