O víkendu jsme vyrazili na nejdelší soutěžní trip naší letošní sezóny U14, když nám jako první venkovní zápasy extraligy U14 los přidělil oba ostravské týmy. Vzhledem k výsledku prvních dvou kol se tak hned na úvod mohlo vlastně rozhodnout, protože Snakes v úvodním kole doma padli proti Pardubicím a případná druhá domácí prohra s dalším přímým konkurentem by je fakticky asi vyřadila ze hry o postup. Zápas jsme díky katastrofálnímu výkonu ve druhé čtvrtině zbytečně ztratili a ve mě je asi poprvé za dobu co trénuji tenhle tým opravdu frustrace. Ne z prohry, ale z toho, že se naplno projevila absence skutečné basketbalové kultury v našem klubu. Říká se, že každý je připraven vyhrávat a být vítězem, ale jenom málokdo je připravený na tom systematicky a dlouhodobě pracovat. 

Samozřejmě rozumím tomu, že jsme klub z malého města a dokonce i řada bývalých hráčů BK Brandýs vlastně vůbec netuší, co obnáší basketbal nad úrovní kraje. Naši sobotní soupeři jsou sportovní tým, ne kroužek a na nás se celý týden systematicky připravovali, změnili kvůli tomu svojí obvyklou základní sestavu a udělali pro zápas maximum. O neděli proti úřadujícím mistrům republiky ročníku 2010 ani nemluvě. V hale se mě v neděli ráno při našem rozcvičení dokonce i diváci udiveně ptali na naše složení s tím, že u nich mají všichni hráči lyže v době zápasu zakázané .... Koneckonců nemusíme chodit daleko. Již třetí rok se s našimi kluky připravzuje i Tereza, která je v holkách all stars kalibr ročníku 2010 i 2009. Když jsem s ní mluvil dva týdny zpět, tak mi sama hlásila, že ve škole už má nahlášeno, že v době extraligy na žádné lyžáky neodjíží.

My žádný sportovně orientovaný klub historicky nejsme, proto ani já nikomu nic nevyčítám, ale na druhou stranu to samozřejmě i v budoucnu zohledním. Já osobně totiž na rozdíl od klubu sportovní trenér jsem, pokud si někdo chce hrát pro zábavu nebo si "to užít", když zrovna nemá nic lepšího na práci, tak k tomu soutěž typu extraliga určitě není určená. Když mi rodiče hráčů píší, že mám pochopit to, či ono, tak je na místě říci, že pro to nemám pochopení žádné a beru to jako obrovský disrespekt k týmu a taky ke mně. A mám úplně čisté svědomí. Sám jsem se doma hádal 28.12., když jsem neodjížděl s rodinou do Špindlu, protože jsem jel do Plzně koukat na dva zápasy našich sobotních soupeřů, protože cítím odpovědnost za hru svěřených kluků, tím spíše potom v ročníku, který rozhoduje o jejich budoucím basketbalovém bytí a nebytí. Takže ode mě to není žádné káži vodu a sám piji víno. Pro představu, nejlepší hráč NH Ostrava, který mimochodem proti nám vzhledem k naší sestavě vůbec nebyl potřeba, byl ze školního lyžáku v pátek vyzvednut a v neděli tamtéž vrácen. My jsme v situaci, kdy chyběl dokonce i syn jednoho z trenérů. Je také na místě říci, že reakce nejen vnějšího basketbalového světa, ale i kluků, co hráli je na absence hráčů naprosto jednotná ...

O to více chci podtrhnout, že se to netýká všech, protože Simon se sám zřekl odjezdu na školní týden v Alpách a chtěl být raději s týmem, Adama jsem po sobotním zápase večer vezl někam 250 km do hor a vrátil jsem se do Ostravy ve tři ráno (tímto děkuji Lacovi Kudelovi, že mi pro odvoz Adama půjčil svoje auto a umožnil mu tak být s týmem, byť po týdnu s virózou a bez tréninku byl logicky třetinovým hráčem). Podobný příklad jsem viděl i u nás doma, když pro Jošu odjíždím ve středu v noci na Šumavu, aby ve čtvrtek mohl s týmem odjet do Wroclavi. A samozřejmě platí, že tak jak se nyní ozývají trenéři jiných klubů a sondují budoucí kroky mých hráčů, tak samozřejmě věta "club the first" zaznívá stále častěji. Je jenom správné, že se kromě basketu řeší také škola a morálně volní vlastnosti hráčů. Hrozně důležitý bod měl i reprezentační trenér CZE U15/16 když u sledovaných hráčů sleduje tzv. koučovatelnost každého jednoho hráče. O to více jsem rád, že se v tomhle směru strašně moc zlepšil Adam a už svoji horkou hlavu dokáže korigovat. Na zájmu klubů extraligy U17 o něj je to hned znát!!!

Vlastní víkendové zápasy vzhledem k sestavě nemá moc smysl hodnotit. Čest Felixovi, na kluka ročníku 2012 skvělý výkon! Tade i Joša si odehráli v zásadě svoje, byť i tam mám nějaké výhrady pro budoucnost. Patrik se snažil a už ví, že po týdnu v podřepu na lyžích se dokáže pohybovat nikoliv jako kočka, ale spíše jako slon, ale hrozně makal. Zbytek kluků se snažili odevzdat svoji hru a doufám všichni jasně vidí, kudy dál. No a já si příště dám daleko větší pozor na to, koho doporučuji ke sledování ČBF nebo k nominaci do regionálního výběru. Viděno zpětně jsem udělal v listopadu chybu a veřejně se omlouvám Sebastianovi 12, protože měl v regionálním výběru být a aktuálně představuje jednu z nejlepších 2010 v naší oblasti. V neděli bránil jednoho ze tří dlouhodobě nejlepších hráčů NH Ostrava a troufnu si říct, že nikoho v hale ani nenapadlo, že on sám basket hraje sotva rok.

Basketu a Lovu Zdar!